23.01.2018 15:41
SSD disky se stávají stále běžnější součástí moderních počítačových sestav, především pro své klady, o kterých se dočtete na stránkách všech velkých prodejců. Tyto disky ovšem mají také své nevýhody – o těch se ale už mluví méně. Protože čtení a zápis probíhá u těchto disků jiným způsobem než u klasických plotnových HDD, je třeba s těmito disky také pracovat (a starat se o ně) jinak. Shrňme si tedy klady i zápory SSD úložišť a řekněme si něco o tom, jak s diskem zacházet, aby sloužil co nejdéle.
Výhody SSD disků:
- Velmi krátké přístupové doby
Díky tomu, že SSD disk nemá žádné pohyblivé součásti, jsou jeho přístupové doby velmi krátké – typicky pod 1ms. U nejlepších dnes běžných klasických disků pro rozhraní SATA 6GB se tato hodnota pohybuje okolo 4,2ms
- Vysoká rychlost přenosu a čtení dat
S krátkou přístupovou dobou souvisí vysoká rychlost čtení a zápisu – okamžitý přístup na kterékoliv místo disku přináší mnohem lepší hodnoty než u HDD, kde je potřeba hlavičku nejprve vystavit na konkrétní místo na plotně a teprve pak začít číst / zapisovat. Kvalitní SSD disku mají dnes hodnoty čtení/zápisu kolem 500MB/s, zatímco magnetické disky pracují zhruba čtvrtinovou rychlostí.
- Velmi malá spotřeba
Především díky tomu, že SSD disky nemají motor, spotřebovávají až třikrát méně el. energie než plotnové disky. Dalším „bonusem“ je nulová hlučnost a menší vyzařování odpadního tepla než u klasických HDD.
- Snadná instalace
Hmotnost, skladnost, možnosti přenášení – to vše hovoří pro SSD disky.
- Odolnost vůči vnějším vlivům
SSD diskům nevadí instalace v jakékoliv poloze. Disk bude vždy pracovat bezchybně. Nevztahují se na ně také omezení, týkající se teploty nebo magnetických polí, vůči kterým je SSD technologie odolná stejně jako vůči odolnosti proti nárazům a vibracím.
Zdálo by se tedy, že SSD přináší jen samá pozitiva a životní jistoty :-). Jsou tu ale také zápory, o kterých je potřeba vědět:
Nevýhody SSD disků:
- Používáním klesá výkon
Po prvotním nadšení z nového výkonného kusu hardware u mnoha lidí přichází vystřízlivění. Výkon SSD totiž časem výrazně klesá, někdy i pod úroveň klasických pevných disků. Je to dáno jejich vlastní fyzikální koncepcí a způsobem zápisu. Jednoduše řečeno SSD disky mají velkou provozní režii, která jejich používáním dále narůstá, a tím SSD disky samy sebe zpomalují.
Jedním z hlavních viníků je nemožnost přepisovat nebo mazat jednotlivé buňky. Tyto buňky jsou na SSD organizovány do stránek a ty do bloků o velikosti typicky 512KB. Aby bylo možné SSD buňku přepsat, musí se nejdříve smazat. Problém je, že operace mazání pracuje pouze na úrovni celých bloků – maže se tedy vždy celých 512KB. Běžně ale nastává situace, kdy jeden blok obsahuje data ke smazání a zároveň data platná. Než může být takový blok smazán, musí se jeho platná data nejprve přesunout do jiného bloku a teprve potom lze tento blok smazat. Tomuto procesu se říká garbage collection. Pokud proces probíhá, nemůže SSD disk obsluhovat zapisovací IO a ty musí čekat. Mazání SSD je tedy provozně náročné a proto se neprovádí, dokud to není nezbytně nutné. Jinými slovy maže se až ve chvíli, kdy na SSD disku není volné místo. Proto nové prázdné SSD disky dosahují vysoké výkonnosti. Zvrat přichází v okamžiku, kdy je nutné provádět mazání, které pozastaví zapisovací IO – tomuto bodu zlomu prudkého snížení výkonnosti SSD disků se odborně říká write cliff.
- Omezený počet zápisů do jednoho místa
Jde o technologické omezení NAND flash pamětí, které trápí SSD disky stejně jako např. paměťové karty. Ikdyž se u nových disků počet možných zápisů neustále zvyšuje, stále není neomezený. Tato hodnota závisí především na použitých čipech. V případě SSD disků, založených na levných 20nm čipech TLC (tři bity na buňku, osm napěťových stavů), se životnost pohybuje v oblasti 1 000 zápisů, zatímco u čipů MLC (dva bity na buňku, čtyři napěťové stavy) je tato hodnota kolem 5 000 a u čipů SLC (jeden bit na buňku) pak přibližně 100 000 zápisů.
Interní procesy automatického přesunování uložených dat (z důvodů rovnoměrného opotřebení SSD buněk) způsobují další zpomalování SSD disků. Všechny tyto zmíněné interní procesy a spousta další představují zmíněnou vysokou interní režii každého SSD disku, která se jeho používáním dál zvyšuje.
- Obnova dat z havarovaného disku
Oproti magnetickým plotnovým diskům je možnost obnovy dat z havarovaného SSD disku prakticky nulová. Je tedy potřeba mnohem více myslet na pravidelné zálohování dat, uložených na SSD. S ohledem na omezený počet zápisů do jednoho místa je proto optimální používat SSD disk jako systémový, a uživatelská a objemná data ukládat na samostatný klasický disk.
Tipy pro zachování výkonu a prodloužení životnosti SSD disku (použitého jako systémový disk):
- Zakažte stránkování
Klikněte na Start -> Ovládací panely -> Systém -> Upřesnit nastavení systému -> Upřesnit -> V okně „Výkon“-> Nastavení -> Upřesnit -> V okně „Virtuální paměť“ -> Změnit -> (Zrušte zaškrtnutí u Automaticky spravovat) -> Zaškrtněte Nepoužívat stránkovací soubor -> Nastavit -> Pokračovat -> ANO -> OK -> Změny se projeví až po restartu -> OK -> Použít -> OK -> OK -> Restart.
- Zakažte hibernaci
(stránkovací soubor pomáhá RAMkám formou dočasných zápisů na všechny disky)
Klikněte na Start -> Ovládací panely -> Možnosti napájení -> Nastavení režimu spánku -> Převést počítač do režimu spánku: Nikdy -> Uložit změny.
Nebo pomocí příkazu powercfg –h off: klikněte na Start -> Všechny programy -> pravým tlačítkem myši klikněte na Příkazový řádek -> Vyberte možnost Spustit jako správce -> na ni klikněte levým tlačítkem myši -> napište příkaz: powercfg –h off -> Enter
- Zakažte defragmentaci
Klikněte na Tento počítač -> Pravým tlačítkem myši klikněte na disk SSD -> V rozbalené nabídce až dole klikněte na „Vlastnosti“ -> Nástroje -> V okně Defragmentace klikněte na „Defragmentovat“ -> Konfigurovat plán -> Zrušte zaškrtnutí u „Spouštět podle plánu“ -> OK -> Zavřít -> OK (Nyní byste měli mít aktivovaný systém TRIM.)
- Aktivujte funkci TRIM
TRIM slouží k rovnoměrnějšímu a úspornějšímu zapisování dat na SSD disk. Výrazně tak snižuje opotřebení disku a zvyšuje počet přepisů jednotlivých buněk. Bohužel nestačí, aby TRIM podporoval pouze SSD disk. Nutná je i podpora ze strany operačního systému. TRIM je podporován operačními systémy Windows od verze 7 a MAC OS X. Linuxové jádro umí příkaz TRIM posílat od verze 2.6.33, budete tedy potřebovat novější verzi. Ve FreeBSD je podpora TRIMu od verze 8.0.
Kontrola nastavení systému TRIM:
Klikněte na Start -> do „Prohledat programy a soubory“ napište: cmd (Enter) -> v rozbalené nabídce klikněte pravým tlačítkem myši na černou ikonu (cmd.exe) -> vyberte: „Připnout k nabídce start“.
Klikněte na Start -> Všechny programy -> pravým tlačítkem myši klikněte na Příkazový řádek -> Vyberte možnost Spustit jako správce -> na ni klikněte levým tlačítkem myši -> napište příkaz: fsutil behavior query disabledeletenotify -> Enter
Pokud vám to napsalo za tento příkaz: = 0, tak systém TRIM je aktivní! Pokud vám to napsalo: = 1, tak TRIM není aktivní. V takovém případě zkontrolujte znova nastavení Defragmentace, případně můžete TRIM aktivovat přímo z příkazového řádku příkazem: fsutil behavior set disabledeletenotify 0. (příkazový řádek by se měl vždy ukončovat napsáním: exit a kliknutím na -> Enter)
A několik tipů na závěr:
- SSD disku pomůže alespoň 8GB operační paměti RAM.
- Nezaplňujte disk na více než 85 – 90%. Méně místa na disku znamená častější zápis do jedné buňky a tím její rychlejší opotřebení.
- Většina výrobců dodává k SSD diskům vlastní software pro snadnou údržbu a sledování stavu. Ten Vám vždy zobrazí momentální stav disku, upozorní vás na možnost aktualizace firmwaru nebo přehledně zobrazí předpokládanou životnost SSD disku.
- Vypněte funkci Supefetch, prefetch. Vypnutí se provede v registru HKEY_LOCAL_MACHINE \ SYSTEM \ CurrentControlSet \ Control \ Session Manager \ Memory Management \ PrefetchParameters pomocí hodnot EnableSuperfetch a EnablePrefetcher, které nastavíme na hodnotu 0.
- Vypněte NTFS Last Access Stamp v HKEY_LOCAL_MACHINE\ SYSTEM\ CurrentControlSet\ Control\ FileSystem – nastavte NtfsDisableLastAccessUpdate na hodnotu 1.
- Přesuňte uživatelské složky (dokumenty, fotky, videa atd.) na plotnový disk. Více volného místa na SSD disku = větší výkon.
- Při umístěním dat mimo disk s OS je navíc jednodušší reinstalace systému. Při nechtěném smazání dat na plotnovém disku pak větší pravděpodobnost obnovy souborů.
- Přesuňte složku TEMP a dočasné složky programů na jiný disk než SSD.
- Omezte velikost cache internetového prohlížeče na 25-50MB, ideálně přesuňte složky browseru (jak program, tak data profilu) na plotnový disk (např. C:/Program Files (x86)/Mozilla Firefox + C:/Users/Jméno_profilu/AppData/Local/Mozilla)
- Stav, zdraví a zbývající životnost SSD disku zjistíte například pomocí programu https://ssd-life.com/eng/SSDLife-Freeware.html
- Pro rychlé nastavení systému lze použít i program SSD Tweaker (ke stažení např. na https://www.elpamsoft.com/Downloads/SSDTweaker.zip
Při kopírování oddílu (partition) je potřeba si dát pozor na zarovnání (více na adrese https://www.samuraj-cz.com/clanek/ssd-disk-a-windows-7/
Roman Hošek
Zdroje: uvedeny v textu